Pláč

Pláču.
Ne,
není ti to lhostejné...
Jen to prostě nevíš.

Jsem to já
komu se rázem zhroutil svět.
Mé slunce
odvrátilo ode mě
svou tvář.

Není to tak zlé.
Vím to,
že to brzy vyprchá.
Ale teď
se svíjím a potím
strachy
ve svých vlastních slzách...

Nejsem nic
nebo spíš nechci být.
Kolem je tma
a uvnitř...

Prázdno...

Nechápeš.
Někdy prostě netušíš
co odehrává se
v srdci ženy.
V mé duši...

Neznám tě
tak jako ty neznáš mě.
Je to začarovaný kruh.
Je to osudem.

NEJSI bezcitný.
Jsi prostě JEN muž.